Single, ženáč a appka na rozkoš

  • ⌚ 4 min.
  • velikost textu

A já jí na to říkám: „Nedělej si prdel. Ty jsi jako ještě nikdy nekouřila ptáka?“

„Prostě ne, no.“ Podívala se na mě.

Vyplašené oči.

Zahanbeně sklopila zrak. Její dlouhé řasy pomalu proplachtily vzduchem.

Si to představ: Dívá se do země. Mlčí. Kouká mi na boty. Nebo možná na poklopec. Scéna jako vystřižená z tuctového porno filmu. Prostě tak, jak to mám rád.

Pak špitla: „Nevím, jak se to dělá.“

Chytl jsem se příležitosti a všechno jí pomalu, podrobně vysvětlil. Jen na mě koukala s otevřenou pusou a nevěřícně kroutila hlavou. Tak jsem ji uklidnil, že takové roztomilé děvče s tak hezkou pusinkou se to jistě naučí. A že to musí někdy (co nejdříve) vyzkoušet.

„Praxi teorií nenahradíš, to je jasný,“ říkám jí. A hned jsem se jakože ochotně nabídl, že mi jí je líto, že je tak nepolíbená, že o to nejlepší přichází, že bych to pro ni někdy udělal, že bych se jako obětoval, aby si to mohla vyzkoušet. Aby se jí kamarádky nesmály.

Na to ona zase jen tak potichu špitla: „Opravdu?“ A usmála se na mě jak malá japonská školačka.

Ovšem kámo, řeknu ti, já byl připravený. Železný ingot rozžhavený doběla. Jen ho začít kovat. Ušlechtilá ocel.

Nejdříve tu bouli jemně ohmatala, pak mi rozepnula poklopec a opatrně si ho vyndala z kalhot, přesně podle mých pokynů, udělala to přesně tak, jak jsem ji to učil.

Vytřeštila na něj oči.

Úplně jí spadla brada. Tak jsem ji ještě trochu povzbudil, ať se jako nebojí, že to dá.

A za chvíli ho už měla plnou pusu. Jen si mlaskala.

Se mi ani nechce věřit, jak o tom teď tak přemýšlím, že to ještě nikdy nedělala. Byla fakt dobrá. Zkušená. I když tvrdila, že ne. Šlo jí to hezky od ruky. Věděla kam sáhnout. Prostě šikulka. Možná přirozený talent.

A na čems byl ty?


Čau.

Bylo to docela podobné. Aspoň ten začátek. Možná zase zkouší nový algoritmus a cpou to teď všem lidem.


Nebo hledáme stejné věci.


Jo, možná, ale já si platím to prémium, tak víš jak… mám to mnohem lepší: Dám jí obličej, jaký chci, a tak.

Přesně podle mých představ.


Jo, tos říkal.


Tak jsem jí zase namontoval ksicht od Mirky z účtárny. Však víš. Ta mě baví. Jen jí vždycky navolím větší kozy a delší vlasy. A trochu tmavší.

I když co já vím, jak má doopravdy velké kozy. Nosí takové volné oblečení.


Ty jsi hračička.


Fajšmekr, vole.


Já na to dlabu, se mi za to nechce zbytečně vyhazovat love a hrát si s tím. Stejně to nejradši dělám pokaždé s někým jiným.


No jo, jenže já jsem do Mirky zamilovaný. A jsem jí věrný, vole.


Úplně jsi mě rozněžnil.


Hehe.


A proč se tedy nevysereš na všechny ty pluginy a deep fake a nezajdeš rovnou za Mirkou, že byste to mohli dát dohromady? Je taky single, ne? A u oběda spolu vždycky prokecáte hodinu. Jak dvě buzny.

Může na tobě oči nechat, vole.


Ty jsi vůl, ty vole, jsem rád, že jsem sám. Tím už jsem si prošel. Mám rád svůj klídek, nikdo mi do ničeho nekecá…


A nedělá krky, že to dělat nebude. A nebo něco chce… a bla bla bla… o tom mi povídej, pro nás ženáče je to denní chleba.


Přesně tak. Jako dneska, že? V té scéně, když říkala, že neví, jak se to dělá, tak já na ni jen tak ledabyle houkl, že na tom nic není, že strčit péro do huby umí každá coura, natož účetní, a hned jsem ho vytáhl z kalhot a zamával s ním a bylo to.

Mrkla na mého zvadlého ptáka, usmála se, automaticky si k němu klekla, dotkla se ho, olízla se, prostě tak, jak to má být.

A teď si představ, že bych nějaké takové real Mirce z účtárny musel vysvětlovat, co po ní chci.


Myslím, že by to pochopila velice rychle.

Kdybys jí pod nosem zamával svým gumovým pérem…


Jasně, pochopila, ale třeba by jí taky mohla zrovna strašně rozbolet hlava, že? To znám!


Vole, cliché, vole.


Nene, vím svý, prostě místo okecávání a doprošování MÁ Mirka začala sama od sebe hned cucat, lízat, sát. A já spokojeně cítil, jak mi tuhne. Žádné zdržování, zbytečné napětí, jediné napětí bylo to v mém péru. Žádný kecy, řeči. Jen akce.

A pak to je jedna dvě.

Vysypal jsem jí to na kozy, na pusu, na vlasy, prostě cajk.

Ani necekla. Ještě se v tom rochnila.

A kams stříkal ty?


Dovnitř.


Fakt?


Jo, já ji pak ještě trtkal, víš, byla ještě panna, tak jsem to vzal jedním vrzem. A nechal to všechno vevnitř. Poslední záběr jsem měl, jak to z ní pomalu vytéká ven, ale to už jsem ani nedokoukal, už jsem se odlogoval.


To je škoda, ne?


Ani ne. Mě to už moc nebere, když je po tom. A taky jsem nevěděl, v kolik dorazí manželka s dětmi, tak jsem to radši zavřel, aby neměla pindy.

Někdy ti mám takový pocit, že ji skoro až podvádím.


To je kravina.


Já vím, ale i tak. Někdy mě to prostě napadne.


Kdyby sis tam dával Mirku jako já nebo někoho, koho znáš, tak neřeknu, ale tak?


Jo, i tak.


A ty si snad myslíš, že tvoje ženská to nedělá? Kdo ví s kým, ty vole. Kdo ví, jestli si náhodou zrovna ona na nějakého takového frajera nešteluje svůj vysněný face. Ksicht nějakého tvého kámoše.

Třeba můj.


Haha, to si nemyslím.


Si to představ!


Si to nechci představit, kámo, má žena má vkus, hele, musím končit, uvidíme se v práci, zatím.


Ok, taky jdu offline, čus. Musím se psem.

Včera se mi ten chcípák starý nechtěl vysrat, jsem s ním snad hodinu obcházel barák a málem mi ujela tramvaj.

6n64 | 28. 05. 2021 Facebook ico E-mail ico