R

Robin se probudil brzy ráno. Ještě před rozbřeskem. Kručí mu v břiše. Znervózňuje ho to. Potřebuje si rychle narvat bachor. Hlady nemůže spát.

Rozrušený prochází potemnělým barákem. Krade se tmou jako krysa. Vkročí do fotrovy pracovny.

Je prázdná.

V prstech svírá rudou figurku. Svou oblíbenou hračku. Od hraní je celá odřená. Má ji moc rád. Je to jeho strážný anděl.

Obrátí se. Jde.

Opatrně prohledává barák. Pátrá po rodičích. Aby mu připravili jídlo. Sám to nesvede. Nesmí otevírat lednici. Ani mrazák. Vlastně do lednice ani nedosáhne. Nesmí se hrabat ve skříni s potravinami. Sžírá ho hlad.

Rodiče našel v ložnici. Rozhlíží se po cimře. Mutr se rozvaluje v peřinách. Fotr se choulí pod prostěradlem v rohu postele. Něco tu trochu smrdí.

Rozbušilo se mu srdíčko: ‚Můžu je probudit? Neřeknu si tím o výprask?‘

Kruté kručení v břiše nepřestává.

Robin se kroutí hlady. Ty jeho roztěkané myšlenky. Je s rozumem v koncích.

‚Jsem v řiti tak jako tak,‘ uvědomí si konečně a rozeřve se na celý barák: „Mám hlad!“

Na snídani si poručil grilovanou rybu.

Fotr si přichystal vercajk: Robustní palici, ostrý nůž, ocelový kartáč a rýč. Oškrábal rošt. Rozpálil gril. Prokřupal si prsty.

Pravou rukou zalovil v zázračném lavoru. Rozvířil vodu.

Také druhá ruka prostupuje povrchem vody, ovšem pomalu. Noří se do hlubin lavoru.

Robin soustředěně upírá zrak na fotrovy ruce a lavor.

Rozčeřená hladina.

Kruhy jako na rybníce.

Ruce šmátrají po rybě.

Ryba proplouvá mezi rukama.

Rej prstů v lavoru.

Rozvlněná voda.

Prostor se smršťuje. Ruce brázdí prostorem. Jsou všude. Rozrážejí vodu. Narážejí do ryby.

Drtí jí ploutve.

Odírají z ní šupiny.

Ryba dostává strach. ‚Promrhaný život,‘ řekla by si. Ale ryby nic neříkají.

Ryba propadá panice.

Fotr zrychluje práci rukou. Rázně přirazí rybu ke dnu. Ryba se brání zuby nehty. Nehty ploutve.

Robin ten rybářský souboj chladnokrevně pozoruje.

Přichází mu na chuť.

Řežba.

Zápas na život a na smrt.

Roztančené ruce provokují jeho představivost. Rozpalují ho do nepříčetnosti. Dráždí ho. Kolikrát by sám rád rybu rozsekal. Roztrhal na titěrné raggú. Vzrušením se mu odkrvuje mozek. A odchlipuje horní ret. Prsty drtí rudou figurku. Nervová soustava už neupozorňuje na hlad. Neupomíná na nepříjemnosti. Stres z hladu je pryč.

Fotrovy ruce se otírají o rybí šupiny. Proplétají se s rybou ve smrtelném tanci.

Fotr je rozený rybář.

Rybu zcela zrychtoval. Pak ji zručně rozebral. Vyvrhl. Vyškrábal z ní žábry. Prohrabal se vnitřnostmi. Prozkoumal žluč. Odřízl ploutve. Vyryl oči. Propíchl duši. Rozřezal na řízky.

Barákem zavonělo grilovací koření. Aroma z grilu přebilo smradlavou rybinu. Syrová ryba se mění v pokrm.

Robinovi už v bříšku nekručí.

Robin si hraje s rudou figurkou.

Hraje si na rybáře a rybu, zatímco fotr na zahradě zahrabává rybí kostičky. Rýčem přesekl už tři krtky. Mutr ještě pořád chrápe. Jako královna.

„Zkurrrvy syn,“ utrousil fotr. Rýč rozsekl dalšího krtka. Projel krtkem jako máslem.